Tak jsem tady

Ahoj, jmenuji se Tomáš, narodil jsem se 9. 4. 1984 v Krnově. Mé dětství bych řekl bylo normální jako u většiny spokojených dětí. Prostě jesle, školka, pak základní škola.

Již na základní kole jsem zjistil že jsem gay. Ještě předtím jsem mněl takové ty první lásky s holkama, ale to spíš byly takové ty platonické. Až na základní škole asi tak v sedmé třídě jsem zjistil že se mi líbí jeden spolužák. V tu chvíli mně ještě nenapadlo že jsem se do něj zamiloval, spíš jsem si myslel že je to můj vzor a proto jej obdivuju. Dnes ale s odstupem času mohu říci že jsem ho mněl rád, ne miloval jsem ho. Občas se potkáme a pořád mám k němu takový zvláštní cit.

Po základní škole jsem nastoupil na střední školu v Opavě. Jó stavebka to byly časy. Taj jsem to mněl opravdu rád. Bylo tam v každé třídě převaha kluků nad holkama. Jenže kdo to má vydržet na ně necivět, i tam se mi líbil jeden spolužák, dokkonce jsme spolu seděli v lavici. Ta škola mně bavila nejenom kvůli klukům ale proto, že miluju stavět domečky.

Po střední škole jsem se roozhodoval co dále. No byla to jasná volba, jelikož jsem nechtě za žádnou cenu na vojnu tak nezbývalo nic jiného než jít na vysokou. n Stavařinu jsem se sice nedostal ale vzali mně do Ostravy na strojařinu. To byl asi největší omyl mého života. Již pátým rokem se tam trápím, protože mně to nebaví a co mně nebyví nejsem schopen dělat. bohužell je mi blbé s tím praštít, protože považuji vůči rodičům povinnost dodělat aspoň bakaláře. Na vysoké škole se mi strašně líbil jeden kluk, každý den jsem se těšil že ho uvidím. Dnes kdy už se spolu nevidíme jsem se dozvěděl že je to taky gay. No yslím si ale že asi takový zoufalec aby šel do mně není, nebo mi to tak naznačil, sice decentně ale naznačil. Je sice zamilovaný ale zatím nešťastně. Držím mu strašně palečky aby mu to vyšlo.

Od začátku prosince se snažím začít vydělávat a osamostatnit se. Doposud jsem nemněl důvod, co jsem chtěl to jsem dostal, ne nejsem rozmazlený jestli vás myšlenky k tomu vedou. Mám o tři roky mladšího bratra a o toho jsem byl učen od malička se starat. Tím že jsem se o něj staral, protože rodiče nemněli občas čas, tak jsem se naučil dobře vařit, péct a jelikož rád jím tak strašně rád vařím. Nerad akorád potom myju nádobí ale odtoho je přece myčka na nádobí. Jsem hodně techniský typ takže rád věci opravuju, pokud to není moc odborná práce. Jsem takový brouk pytlík, všechno znám, umím, všude jsem byl a kde jsem nebyl tam se určitě chystám.

Abych se taky jenom nechválil tak trocha mých chyb. Jsem strašně líný a do všeho se musím nutit. Občas na lidi působím nafoukaně, ale to je jenom póza, nerad si lidi pouštím k tělu a tak je raději vyděsím a nedám jim možnost mně poznat. Pokud jsem někoho odradil tak se omlouvám mám jenom strach ze zklamání a tak jsem si našel takový obranný mechanismus. Ti co mně znají od malička vědí moc dobře že jsem citlivé povahy, na venek však city nerad dávám najevo. U smutných filmů brečím, před okolím to však ututlám.

Nno myslím že pro začátek to stačí. Nejdřiv mně prosím poznejte a pak si udělejte vlastní názor.