pondělí 5. července 2010
Prý budeme jen kamarádi, ale jak?
Bohužel se stalo čeho jsem se bál, řekl jsi, "Už tě nemiluji, budeme jen kamarádi." přestal jsi mě milovat, nebo jsi mě nikdy nemiloval? To se už nikdy nedovím, vím jen, že mi tato věta vytrhla srdce z těla, srdce, které tě miluje celou svou duší, srdce které každý svůj úder darovalo tobě. Nerozumím tomu proč se to tak stalo, proč člověk přestane milovat. Kéž bych to dokázal taky, nemilovat tě, ale bohužel to nejde. Nejdde na tebe zapomenout, je toho tolik, co mi tě neustále připomíná. Pořád cítím tvou vůni, vidím tvůj krásný úsměv. Stačí pár prvních tónů v rádiu známé písně, a mám slzu v oku, je to přesně ta píseň, co ji miluješ a poslouchali jsme ji spolu. Proč jsem tě nedokázal udělat šťastným, proč už mě nemiluješ. Nevím, asi nejsem tak super, jak tvrdíš, když jsi mě dokázal opustit, já ale nedokážu s tebou jen kamarádit Pokud jsi bezemě ale šťastnější, jsem tomu rád, chci abys byl šťastný, já byl, když jsem byl s Tebou. Jen doufám, že ti nikdo neublíží, nemůžu být na blízku a chránit tě. Nikdy na tebe nezapomenu, zůstaneš navždy v mém srdci, sbohem Tomášku, pořád tě miluji a milovat budu navždy.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat