Každý s nás je hercem, hrajícím svou životní roli. Já sám ji hraju už 24 let. Každý hraje několik rolí, ať chce či nechce. Já sám začal hrát dítěhned po narození. Hrál jsem hodné dítě, které moc nezlobilo, ale byl jsem anděl s růžky, každé i hodné dítě si občas střihne malou roli čertíka.
V šesti letech jsem začal hrát žáka základní školy, předstírat inteligenci je jedna z nejtěžších rolí na světě. Každé dítě chodící do školy, hraje na rodiče mnoho fint, jak třeba nejít do školy a ulít se doma s nějakou nemocí. Nebo třeba klame o domácích úkolech, myslím si že od odruhého stupně základní školy jsem domácí úkoly nedělal, vždy se daly opsat, nebo napsat ve škole o přestávce. Navíc ve stresu toho udělám vždycky nejvíc.
Od patnácti let hraju studenta, nejprve na střední škole, pak na vysoké. Na střední škole člověk hraje nejvíc, je to to období kdy si neuvědomuje že tam je pro sebe a ne proto, že to rodiče chtěli, i když i takové případy se najdou. Nejvíce jsem ve škole hrál že tam vůbec nejsem, hlavně při zkoušení, to jsem byl skoro neviditelný. Na yvsoké už člověk tolik nehraje neboť tam už je dobrovolně, nebo jako já že byla přihláška na tuto školu navíc a byla jedinná která mně vzala. tam jsem hrál inteligenci nejvíce. Já tvrdím že jsem tak blbý že ani tu inteligenci nepoužívám, brácha má pravdu, jednou ukaž že něco umíš a pak to po tobě budou chtít pořád. Tudíš svou nadprůměrnou inteligenci taky skrývám, tedy hraju normálního průměrného kluka, nebo je to moje lenost, to musíte posoudit sami.
Jako největší roli svého života, na níž nejsem moc hrdý, mohu zatím prohlásit to, že už 24 let hraju heterosexuála, byť jsem gay. Každý jistě zná to, když mu jeho kamarád říká hele to je kočka co? No a tobě nezbývá než jen souhlasit, i když si říkáš no co, holka no nic zajímavého. Pozor ale i my gayové umíme posoudit jestli jsou děvčata hezká nebo ne, ale asi u toho nebudeme nikdy tolik slintat, jako náš heterosexuální kamarád.
Zatím nemám odvahu tuto roli přestat hrát. Zatím zůstanu pro širokou veřejnost tím hetero, co je pořád na oko veřejnosti sám. Mám sice pár přátel co mne znají takového jaký jsem, ale ti by se dali spočítat na prstě jedné ruky, ale jsou mi zato oporou a rádci, za což si je vážím.
Všechny své životní role hraju se vší energií co mám, bohužel oskara za ně asi nikdy nedostanu, byť jsem v nich nejlepší, jako všichni kolem mne jsou nejlepší ve svých rolích. Proto neberme život moc vážně, stejně z něho nevyvázneme živí. Když jsem přišel na svět, brečel jsema všichni okolo se smáli, budu ale vést takový život a hrát své role tak dobře, že až budu z tohoto světa odcházet, budu se smát a ostatní kolem budou plakat.
V šesti letech jsem začal hrát žáka základní školy, předstírat inteligenci je jedna z nejtěžších rolí na světě. Každé dítě chodící do školy, hraje na rodiče mnoho fint, jak třeba nejít do školy a ulít se doma s nějakou nemocí. Nebo třeba klame o domácích úkolech, myslím si že od odruhého stupně základní školy jsem domácí úkoly nedělal, vždy se daly opsat, nebo napsat ve škole o přestávce. Navíc ve stresu toho udělám vždycky nejvíc.
Od patnácti let hraju studenta, nejprve na střední škole, pak na vysoké. Na střední škole člověk hraje nejvíc, je to to období kdy si neuvědomuje že tam je pro sebe a ne proto, že to rodiče chtěli, i když i takové případy se najdou. Nejvíce jsem ve škole hrál že tam vůbec nejsem, hlavně při zkoušení, to jsem byl skoro neviditelný. Na yvsoké už člověk tolik nehraje neboť tam už je dobrovolně, nebo jako já že byla přihláška na tuto školu navíc a byla jedinná která mně vzala. tam jsem hrál inteligenci nejvíce. Já tvrdím že jsem tak blbý že ani tu inteligenci nepoužívám, brácha má pravdu, jednou ukaž že něco umíš a pak to po tobě budou chtít pořád. Tudíš svou nadprůměrnou inteligenci taky skrývám, tedy hraju normálního průměrného kluka, nebo je to moje lenost, to musíte posoudit sami.
Jako největší roli svého života, na níž nejsem moc hrdý, mohu zatím prohlásit to, že už 24 let hraju heterosexuála, byť jsem gay. Každý jistě zná to, když mu jeho kamarád říká hele to je kočka co? No a tobě nezbývá než jen souhlasit, i když si říkáš no co, holka no nic zajímavého. Pozor ale i my gayové umíme posoudit jestli jsou děvčata hezká nebo ne, ale asi u toho nebudeme nikdy tolik slintat, jako náš heterosexuální kamarád.
Zatím nemám odvahu tuto roli přestat hrát. Zatím zůstanu pro širokou veřejnost tím hetero, co je pořád na oko veřejnosti sám. Mám sice pár přátel co mne znají takového jaký jsem, ale ti by se dali spočítat na prstě jedné ruky, ale jsou mi zato oporou a rádci, za což si je vážím.
Všechny své životní role hraju se vší energií co mám, bohužel oskara za ně asi nikdy nedostanu, byť jsem v nich nejlepší, jako všichni kolem mne jsou nejlepší ve svých rolích. Proto neberme život moc vážně, stejně z něho nevyvázneme živí. Když jsem přišel na svět, brečel jsema všichni okolo se smáli, budu ale vést takový život a hrát své role tak dobře, že až budu z tohoto světa odcházet, budu se smát a ostatní kolem budou plakat.
Žádné komentáře:
Okomentovat